Doctor Who Kapitola 1.

8. října 2010 v 13:03 | Memphis-san |  Povídky - Inspirované
Tak první kapitola povídky. To předím byl prolog 

Něčí ruka ji chitila a hrubě stahla zpatky ze silnice. Auto projelo kolem a ujíždělo prič. Ona ležela někomu v naručí. Když se podívala uviděla muže který ji tak zaujal. Měl hnědé oči a střapaté vlasy stejné barvy.

Podíval se na ni a velmi mile se usmál.
"Není zdravé skakat pod auta. Pokud to nebereš jako sport." Postavil ji a stále se velice mile usmíval.

"Děkuji. A kdo jste?" Byla vijevena a zaseklá z toho zažitku.
"Já? Jsem doktor a ty?" Naklonil hlavu na stranu a podíval se ji do očí. Když se nan i zadival připadala si jako kdyby ji hleděl do duše.
"Já se jmenuji Andrea." Dostala ze sebe.

"Andrea. Pěkné jmeno tak ted už bys měla jít nebo příjdeš pozdě." Doktor se usmál a utočil se. Než se andrea vzpamatovala zmizel jako para nad hrncem. Andrea se otočila a zpěchala do školy.
Stejně přišla pozdě ale to ji ani tak nevadilo. Celý den proběhl v monotoniím hučení třídy občasných naražek na její vzhled ale jí to ted netrapilo. Přemišlela nad tím mužem který ji rano zachranil život. Ten Doktor ji okouzlil. Opravdu doslova ji okouzlil. Ikdyž ho viděla jen chvili připadala si jako by ho znala celý život.

Z hloubaní ji vyrval poplach. Všichni studenti měli opustit školu. Asi zase
nacvik požarní ochrany. Neochotně se zvedl hodila věci do tašky a schromaždila se u dveří se zbytkem třídy.

Třidní je vedla chodbou školy když se dveře na konci chodby otevřely a vilezlo z nich něco co připomínalo chlupatou hroudu slizu s chapadly a s antenkami . Třída začala ječet. Dívky se pochopit daly ale kluci už meně. Třida začala panikařit a všichni se chtěli dostat prič.

Ale na druhé straně chodby se ta věc oběvila zpatky takže se třída nahrnula zpatky do učebny a zabarikádovali se.
Za chvili bylo slišet bušení na dveře a barikáda se začala plnit svou funkci.
Všichni začali volat na polici rodinam a tak podobně.
An se posadila na lavici a koukala na dveře. Byla viděšená a neměla komu zavolat. Když barikáda začala povolovat z chodby se ozval ještě jeden zvuk.

Připomínalo to ječení větru za bouře a a bylo to pravidelné. Když to ustalo z chodby se ozval řev pak nějaké rany sičení hasicího přístroje a pak tříštění ledu nebo něco podobného. Pak bylo ticho.
Všichni naslouchali, když se ozvalo zaklepaní na dveře tak všichni ulekem nadskočili.
"Halo je tam někdo? Už je tu bezpečno mužete otevřit dveře."

Učitelka se snažila navodit autoritativní ton ale vůbec jí to nešlo.
"Kdo jste? A jak vám mužeme věřit?" Osoba za dveřmi
asi přešla z jedné strany dveří na druhou.
"Jsem doktor. A že vás nechci sežrat je asi jasné ne?"

An se napřímila. Řekl doktor? Byl to ten z rana? Běžela ke dveřím a začala odhazovat věci. Nikdo ji nechtěl pomoct tak to udělala. Když otevřela dveře na chodbě byly kusy zeleného ledu a o stěnu stal opřený Doktor s hasicím přístrojem v ruce.

"Je andreo dlouho sme se neviděli že?" Znovu se zařivě usmál.
"Doktore? Co to? co se to? Jak se to?" Začala koktat. A nevěděla co si počít.
"Uklidni se." Vešel do třídy.

"Drazí přatelé." Vitahl kartu a všem jim ukazal.
"Prosím spokojně se odeberte do svých domovu. Tento incident nebylo nic važneho. Děkuji za vaši spolupraci." Děcka se pod vedením učitelky vidaly prič. Když Doktor sklonil tu kartu An si všimla že na tom papíru nic není.

"Co je to za hru?" Sebrala mu kartu a podívala se an ni. Nic na něm nebilo ani čarka.
"Hej to se nedělá ne?" Podíval se na ni Doktor. Dveře zaklaply a oni zustali sami dva.
"Oběvíte se rano v kostele a zachranite mi život a pak zmizíte. Pak o par hodin později se oběví nějakej velkej chlupatej slimák a vy sse tu oběvíte a zničíte je. Zničil ste je?" Doktor neochotně přikývl.

"A pak tu mavate kusem prazdného papíru a všichni vás poslouchají jako byste byl policista nebo tak něco. Co ste sakra zač?"
"No takže k tomu papíru. Je to psychopapír. Ukaže lidem co chci aby viděli. K těm Slimakům. Jsou to mimozemšťané. A já jsme Doktor. Cestovatel časem prostorem a vesmírem." Doktor se usmál svým zařivým úsměvem.

An se na něj podívala jako na blazna.
"Aspon jste mohl lhát uvěřitelně." Sebrala tašku a chystala se k odchodu.
"Ale ja nelžu. Mužu ti to dokazat." Dal ji před obličej PSychopapír a na něm se začalo objevotat." Já nejsem lhář."

An zustala stát a koukala na ten kousek papíru.
"Jak je to možne?" Podívala se na Doktora a ten se usmál.
"Neříkal jsem to?
Ale klidně ti mužu ukázat víc. Stačí jít se mnou. Moje lod je na chodbě." Usmal se a vyšel ven. Když višla an za ním Byla na chodbě velká modra policejní telefoní budka z 50. Let.
"To je vaše lod?" Nevěřícně hleděla na Budku.
Doctor se na ni pišně podíval.

"Ano to je TARDIS." Řekl to s uctou jako by mluvil o nějaké svatosti.
"Ale dost řečí." Došel ke dveří odemkl je a vešel An zustala stat venku a dívala se na TARDIS. Za chvilku vikoukla doctorova hlava.

"Jdeš?" Nabídl ji ruku a An k němu přišla a chitila ho.
"Bude to nebezpečné? A bude to vzrušujicí?" Podívala se na doctora.
"Na obě otazky je jen jedna odpověd. Ano." Usmal se a vtahl ji do dveří.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 darknesska darknesska | Web | 9. října 2010 v 15:55 | Reagovat

začíná se nám to docela rozjíždět, ale ufony a sci-fi nemám ráda... ><
nicméně, v tvém podání je to víc stravitelnější, takže tu není problém XD
jen tak dál!

2 JackieOnyxis JackieOnyxis | Web | 9. října 2010 v 17:05 | Reagovat

Naprosto skvělé!:)

3 Demi-chan Demi-chan | Web | 13. října 2010 v 20:03 | Reagovat

Kde máš další díl? Takhle to utnout. Že se nestydíš, takhle přestat. Ale bylo to moc hezký. :)

4 jajafilm jajafilm | Web | 20. února 2012 v 18:04 | Reagovat

Nop, další dílek... ale jo celkem ušel.
1. Pěkně se ti povedlo vyjádřit jak koktala.
2. Dávej si pozor na interpunkci, jak na čárky tak na psaní přímé řeči. Je to otrava, ale takových chyb si všimne i dyslektik jako já. Například:

"Je andreo dlouho jsme se neviděli že?" znovu se zářivě usmál.
"Doktore? Co to? co se to? Jak se to?" začala koktat. A nevěděla co si počít.
"Uklidni se," vešel do třídy.

"Drazí přátelé," vytáhl kartu a všem jim ukázal.
... takhle je to správně...

3. Skus trochu více popisovat... takto to je suché a nemastné, to už skoro rovnou můžeš psát divadelní hru...
Nop, toť má kritika...
Uvidíme, co bude dál :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama